Cameron v parlamentu neuspěl.
Zastaví rozhodnutí Velké Británie válku?
Američané se rozhodují, zda se do zásahu pustí sólo.
Svět se chvěje v přiznaném či nepřiznaném strachu z nové války.
Hrozby a demonstrace sil přicházejí ze všech stran světa. Mocnosti haraší zbraněmi.
Cameron byl prý přesvědčen o tom, že účast spojeného království v případném společném vojenském zásahu v Sýrii je správné rozhodnutí, jediné řešení. OSN ohlásila: Ano, v Sýrii byly proti obyvatelstvu použity chemické zbraně s cílem masově zabíjet.
Nicméně ani nebývale silné ‚Ano‘ od vojenských expertů na otázku, zda byly použity chemické zbraně proti obyvatelům Sýrie, ani přímé důkazy o tom, že útok chemickými zbraněmi provedla vládní strana, (odposlechy příkazů vojenských syrských velitelů vládního vojska), nepřesvědčilo členy britského parlamentu, aby hlasovali pro účast Velké Británie v případném vojenském zásahu v Sýrii.
Hlasování proti nové válce jen potvrdilo současný stav hluboko zakořeněného odporu k vojenským zásahům, které v minulosti získaly patinu ‚Neoprávněnosti‘.
Jak bude reagovat prezident Obama? Již dříve řekl, že prokáže-li se, že byly použity chemické zbraně, USA zasáhne. Bude nyní Obama cítit povinnost zasáhnout? Nejde jen o „slovo amerického prezidenta“.
O co tedy vlastně jde?
Nepochybné je, že tato část Asie je již tři desítky let místem, kde se „to mele“ a „prudce vyvíjí“.
A zdaleka tu nejde jen o morální hodnoty.
V oblasti vznikla nová mocenská centra, je zde nakupeno skutečně „hodně“ peněz. A přebohaté arabské monarchie stojí nad rozehranou šachovou partií a rozmýšlí se, které povstalecké boje podpoří, kde je rozdmýchá a proti kterým se postaví. Šachovou partii však mají rozehránu i ti v nejvyšších patrech tohoto světa. Světa, založeného na opěvování moci a bohatství. Jde o geopolitický boj a o to, aby se nový Blok, který bobtná a sílí kolem Iránu, nevymknul kontrole.
A víme, (bezpečně), že prodej zbraní do těchto oblastí za poslední léta narostl. A z konkrétních veřejných zpráv se dozvídáme, že docházelo k opakovaným prodejům zbraní do zemí, které mají tzv. problém s dodržováním lidských práv. A kolik proběhlo skrytých prodejů, nikdo nikdy nezjistí. Víme, že v minulosti již byly chemické zbraně použity a to i těmi, kteří již dnes dospěli k názoru, že použití takových zbraní by mohlo mít pro tuto Zemi děsivé následky. Draze zaplacená zkušenost, je ale klasicky nepřenosná.
Pravdou je, že použití chemických zbraní přináší strach všech. Nevíme s přesností, jaké chemické zbraně jsou užívány a nevíme s jakým cílem (paralyzovat či usmrtit), jisté ale je, že nikoho nemůže nechat chladným zabíjení civilního obyvatelstva užitím chemických zbraní. A obava z osob, na jejichž příkaz nějaká armáda či její část takové zbraně prostě užije, je velká a roste. Současně ale roste také nejistota, zda je lidstvu sdělován skutečný stav věci, zda má informace, které jsou pravdivé a úplné. Američané drží prst na spoušti a snaží se rychle vyhodnotit, co jejich případný vojenský zásah přinese.